by Tom Berman
Kufry
jako tenhle
se uz
nevyrabi.
Byla doba,
kdy tenhleten kufr
udelali jeste z kuze,
dukladne
sesite velkymi stehy,
s ochrannymi kovovymi
ruzky.
Byly doby,
kdy cesta znamenala
vlak, parnik,
nepreklenutelnou dalku,
cekani na ridnouci postu,
tydny, pak mesice,
pak nic.
Detsky vlak
napric Reichem
zastavuje
a znovu se rozjizdi…
Nizozemi,
osvetleny lodni mustek,
nocni trajekt, Harwich
s racky v bile mlze,
pak zase koleje
vedouci napric
vychodni Anglii
do Londyna.
Ten kufr stoji dodneska
v me loznici,
tichy svedek
se dvema stitky —
„ Wilsonovo nadrazi, Praha”,
„ Royal Scot, London-Glasgow”.
Kozeny kufr
z daleke zeme,
Ceskoslovenska,
a v nem vsechna ta
rodicovska laska,
pribalena petiletemu
na diouhoii cestu
napric zivotem.
Tom Berman (translation by Lubomir Feldek), From the book “Loterie Zivota” by Matej Minac